sobota 13. ledna 2018

Jak hluboko ještě klesnu?

Jasně, úplně běžně si takhle patlám barvy na obličej kvůli focení knížky na instagram. Před měsícem: směšná představa. Za pár týdnů: smutná realita.
Takže otázka dne zní - jak hluboko jsme ochotni klesnout kvůli snaze být populární? Jsou tu lidé, kteří fotí svá polonahá těla (většinou krásné mladé ženy) - úspěch prakticky zaručen. Další lidé natáčejí videa kde dělají šílené věci (tam kromě hodně followers mohou získat i nominaci na Darwinovu cenu). A pak jsou tu lidé, kteří nikdy nebudou tak populární, protože to co fotí, většinu lidí nezajímá. Vítejte ve světě bookstagramu. Jak jsem pochopila za těch několik měsíců, co se jakž takž snažím spravovat svůj instagram tak, aby byl zaměřený na knížky (většinu času neúspěšně), knihomolové a knihomolky mají na instagramu svou uzavřenou komunitu. Navzájem se sledují, likují a chválí si fotky, v některých případech (a to je na knihomoly velice neobvyklé) se dokonce znají i osobně. Téměř nikdy nedávají na svoje účty nic ze svého osobního života (hahaha, knihomolové mají i skutečný život co se neodehrává v knížkách?), případně mají založené další profily, na které zase nedávají nic o knížkách.
No a mezi tyhle lidi se čas od času snažím zapadnout. Většinou tyhle snahy přichází ve chvíli, kdy dostanu nějakou krásnou knížku. Chcete mít taky bookstagram? Postup: Vyfoťte krásnou knížku a tu fotku dejte na instagram. Ta bude na vaše poměry neobvykle úspěšná, tak si řekněte, že byste takhle ty knížky mohli fotit častěji. Dejte tam další fotku knížky. Absolutní nezájem. Vykašlete se na to a zase přidávejte selfies a fotky jídla. Opakujte přibližně jednou za dva měsíce a máte dokonalý recept na neúspěšný bookstagram.
Takže asi tak to vypadá u mě. Taky už jsem se poučila že nemá smysl lézt "slavnějším" bookstagramerům do zadku, psát jim a chválit jim jejich účty. Protože ti hajzlové vám ten follow stejně nedají! (Teď je třeba to opravdu brát s nadsázkou, nemám nic proti nikomu, ani když mě nesledujete na instagramu - mimochodem se tam jmenuju Elli_knihomolka, kdyby náhodou někdo trpěl neodolatelnou touhou vidět to veledílo.)
Proč mě to vůbec napadlo. No, kdysi dávno (asi v srpnu), jsem dala na svůj (zrovna v té době) bookstagram fotku, na které mám na tváři udělaný galaxy makeup a v ruce knížku Milion sluncí. Stala se z ní jedna z mých nejúspěšnějších fotek, tak jsem si po pár měsících řekla, že bych něco podobného mohla zkusit znovu. Tentokrát se mou obětí stala knížka Tisíc kousků tebe, která má opravdu nádherný obal.
A teď si představte jak to vypadalo. Bylo nutné nakoupit tempery, štětce a spoustu barevných očních stínů. Potom vstát v 8 ráno (na mě opravdu úctyhodný výkon) a všechno připravit. Začít patlat bílou barvu na ruce (zatím jenom na pravou, tu levou jsem si prozřetelně nechala zatím čistou, abych s ní mohla malovat na obličej). Pak na polovinu tváře nanést hodně silnou vrstvu bílé barvy. Počkat až to zaschne a pokusit se nehýbat obličejovými svaly, aby to celé nepopraskalo. A nejtěžší část: nějak záhadně se pokusit napodobit vzhled obalu knížky na vlastním obličeji pomocí jedné nešikovné ruky, kapesního zrcátka a ne moc kvalitních temper (a upřímné modlitby aby ty tempery nebyly jedovaté). Samozřejmě je po tom všem potřeba ještě tu patlaninu vyfotit. Vzhledem k tomu, že moje "oficiální fotografka" nebyla k dispozici, musela její funkci zastat máma. A hlavně si zkuste pózovat na balkóně (protože je tam šedá stěna) v přibližně 5 stupních v tričku s krátkým rukávem, ještě k tomu, když vás mámim přítel rozesmívá a vám to samozřejmě celý popraská. No a stačí jenom hodit to na instagram a čekat na výsledek té usilovné tříhodinové práce. Jo a taky smýt ze sebe ty barvy. Modrá jde dobře, červená už tolik ne. Musíte na to vzít odlakovač, jestli nechcete chodit celý den po městě s půlkou obličeje úplně červenou.
Každopádně by se dalo říct, že to stálo za to. Fotka s knížkou Tisíc kousků tebe má aktuálně 119 liků (o 30 víc než má moje druhá nejúspěšnější fotka), dělá mi to opravdu radost. Moje radost končí u další fotky mého "bookstagramu", která samozřejmě už nikoho nezajímá. Hádejte co je moje další fotka. Selfie.
Takže opět hodlám klesnout tak hluboko, že si budu patlat jedovaté tempery na obličej. Tentokrát tam možná přidám i třpytky. Protože prostě třpytky.

Žádné komentáře:

Okomentovat