Nápad napsat knížku dostanu přibližně jednou za dva měsíce. Pokaždé, když mám zrovna spisovatelskou náladu. To mám pocit že dokážu cokoliv (ach to ego). Protože co může být tak těžkého napsat jednu knížku?
Problém č.1
Téma. V této době už bylo všechno napsáno. Ať už vás napadlo cokoliv, můžete si být jisti, že někdo jiný už to vymyslel před vámi. Takže musíte něco zkopírovat. A záleží na tom, jak to dokážete napsat, aby to vypadalo jako něco nového. Co třeba druhý Harry Potter (tenhle nápad není ode mě) nebo další Selekce?
Důkaz tohoto kopírování můžete jasně vidět u Hunger games (autorku toto napadlo když v televizi přepínala kanály mezi zprávami o válce a reality show - inspiraci můžeme hledat všude kolem nás). Nepřipadá vám Divergence docela podobná? A není Univerzita výjimečných poměrně podobná Divergenci?
Nebo si zkuste jakýkoliv romantický příběh. Začíná to setkáním dvou lidí, u kterých už od začátku víte, že skončí spolu. Po krátké době se do sebe zamilují, následně se jim do cesty připlete nějaká překážka. Ale společně ji překonají a následuje happyend. Tím nechci říct, že mám něco proti romantickým příběhům. Miluju tahle romantická klišé. Už jsem i v tom věku, že u nich brečím, protože je to prostě tak krásný...
Takže moje knížka určitě bude jedno z těch romantických klišé. Musí být. Poslední věc které ještě na tomto světě věřím, je láska. Teď už stačí jenom vymyslet tu překážku, kterou moji dva hrdinové musí překonat. Prozrazení zápletky: překonají ji a skončí spolu ;)
Problém č.2
Natáhnout to. Je jednoduché napsat slohovku o 350 slovech na předem určené téma. Napsat knížku o 350 stránkách na předem určené téma už tak jednoduché není. Leda že bych měla jedno slovo na stránku. To by mi asi neprošlo. Takže se musím pokusit vyplnit to dalšími dějovými linkami, které ve výsledku vůbec nebudou důležité. A přesně to nezvládám. Asi musím sama sebe přesvědčit, že to nakonec bude důležité, jinak se nepřiměju to tam všechno napsat. Když se na takovéhle věci soustředíte při čtení různých knížek, můžete si všimnout, že ta hlavní dějová linka zabírá překvapivě málo místa z celé knihy.
Problém č.3
Vydržet. Já osobně u ničeho nedokážu vydržet dlouho. Šití. Nadšení z trénování. Rozhodnutí se učit. Psaní na blog. Pár příkladů za všechny. Nezmínila jsem tam neschopnost vydržet u psaní knížky. Napsat knížku už jsem se pokoušela asi pětkrát a nejdál, co jsem se kdy dostala, bylo na stranu 40. A to jenom díky dalším dvěma lidem, se kterými jsem na knížce spolupracovala.
Abych mohla psát, potřebuju mít svojí spisovatelskou náladu. Tu vždycky chytnu když jsem na začátku knížky, jenže problém. Ta nálada nikdy netrvá dlouho. A jakmile mě opustí, najednou nedám dohromady ani jeden odstavec. Nebaví mě to. Nevím co mám psát. Nevím jaké slovo se hodí za to předchozí. Tak si řeknu že nemá cenu se do toho nutit a počkám až tu náladu zase chytnu. A jakmile se tak po pár měsících stane, už mám nápad na jinou knížku.
Problém č.4
Velice zásadní problém. Název. Jo, klidně se smějte, ale když máte špatný název knížky, nikdo to nebude číst. Vaše knížka nikoho nezaujme. Nesmí to být nic obyčejného. Musí to být originální. Něco co na poličce v knihkupectví hned chytne něčí pohled.
Problém č.5
Největší ze všech problémů. Obrovský problém. Někdy dokonce nepřekonatelný...
Aby to někdo četl.
Žádné komentáře:
Okomentovat