Deníček gymnazisty

,,Gymnazisté jsou elita národa," pronáší jednoho dne profesorka češtiny. Chvíle ticha. Podíváme se po sobě. Výbuch smíchu.
Ano, hlavně naše třída je vyloženě elitní.
Deníček gymnazisty nebude úplně o knížkách, jak se asi dalo pochopit, nýbrž se tu s vámi chci podělit o pár výroků lidí od nás ze třídy, které mě upřímně pobavily. A jestli budeme pokračovat v podobném duchu, mohla by se z toho stát pravidelná záležitost. Tenhle článek samozřejmě nemyslím jako urážku, jenom mám pocit, že některé perličky stojí za to zaznamenat. Navíc je možné, že si to přečte moje spolužačka Anna, která některé spolužáky může poznat, a já rozhodně nestojím o konflikty.
Seznamování

• První den školy si sednu do lavice se spolužačkou M. Otočíme se za sebe, kde sedí spolužák o němž víme, že se křestním jménem jmenuje X. Spolužačka se ho ptá na jeho příjmení. Odpovídá: ,,Zscauer" (vyslovuje ,čauer´). Chvíli je zaražené ticho. Načež spolužačka hlasitě vykřikne: ,,Čáu!" ... Obě dvě spadneme smíchy ze židlí.

Fotbal

• Spolužačka M obrací bránu na stranu, aby bylo těžší dát gól. Během toho, co jí pohybuje, spolužák M se do ní díky tomu pohybu strefuje. Spolužačka vzteky kope do brány.
• Spolužačka V očividně nechápe rozdíl mezi fotbalem a volejbalem, jelikož při samém začátku fotbalového zápasu s míčem zasmečuje.
• Spolužák O chytá míč do ruky, je mu řečeno, že chytat míč do ruky se nesmí. Načež chytá spolužáka M za nohu a trhá s ní. Spolužák M se svalí na zem a spolužák O se zmocňuje míče a odbíhá s ním pryč.

Dějepis

• Probíráme vývoj člověka. Začínáme od konce, homo sapiens sapiens. Postupujeme dál k Homo sapiens a Homo erectus. Profesor se ptá, co následuje. Ve třídě je absolutní ticho. Já, úplně zmatená, vykřiknu: ,,Homo sapiens!" Moje jediné štěstí je, že to všichni vzali jako vtip.

Zeměpis

• Profesorka se ptá, jaké země mají více časových pásem. Ozývá se ,,Rusko," ,,USA," a spolužák P najednou vykřikne: ,,Afrika!"
•  A moje perlička na závěr. Počítáme příklady s místním časem. Máme určit, kolik hodin je v Gibraltaru, když v Jindřichově Hradci právě odbilo poledne (mimochodem, poledne odbíjí zrovna teď tady; takové tématické). Dopočítáme, koukám se kolem sebe, všichni mají jiný výsledek než já. Uvažuju nad tím, kde je chyba. Začneme příklad řešit na tabuli, říkám si, co je to za kraviny, vždyť oni to mají špatně. Hned potom mi to dojde - spletla jsem si Gibraltarský průliv s kanálem La Manche.

Pokaždé, když se stane něco podobného, nezbývá než smát se, kroutit hlavou, a říkat si: ,,No jo, gympl."