neděle 5. února 2017

Knihy, kočka já

Znáte lepší pocit než lehnou si do postele pod peřinu s oblíbenou knížkou a číst si, zatímco si vedle vás lehne kočka a přede? Já ano, když kočka nepřede. Ruší mě to při čtení.
Mám kočky ráda, moje kočička je neuvěřitelně sladká. Ale musíte uznat, že když se zrovna začtete, jste u nějaké napínavé pasáže a kočka přijde a chce abyste jí házeli míček (ano, moje kočka to opravdu dělá), nebo začne lítat kolem vás jako střelená a vy se důsledkem toho nemůžete soustředit, tak to opravdu naštve.
Moje nejoblíbenější knížka o kočkách je Dalajlamova kočka, kde se maličkého kotěte, kterému hrozí nešťastný osud, ujme dalajlama. V jeho přítomnosti a díky jeho příkladu chytré zvířátko zjišťuje, jak naplnit dvě základní touhy všech živých tvorů: být šťastný a vyhnout se utrpení. Postupně se himalájské koťátko učí, jak se nenechat ovládat emocemi, jak zachovat bdělou mysl, jak přistupovat ke každodenním problémům, jak využít přítomný okamžik k vytváření lepší budoucnosti a jakou moc má v našem životě láska a soucit.
Tato knížka mě opravdu uchvátila. Už od prvního momentu, kdy malému koťátku hrozí smrt, vás příběh naprosto vtáhne do děje. Knížku jsem dostala od mojí tety, která věděla, jak mám ráda kočky a že se zajímám o buddhismus. Poté, co jsem si knížku přečetla, jsem zjistila, že už jsou další dva díly. Mám v plánu si je v blízké době přečíst, hned jak si přečtu Královnu stínů, čtvrtý díl Skleněného trůnu. Hned jak skončím, dám vám vědět.
Zatím vám můžu jenom doporučit přečíst si Dalajlamovu kočku, je to úžasná knížka.

Žádné komentáře:

Okomentovat